Netradiční zážitek studentů FES na pracovišti HZS Pardubického kraje

17. 4. 2015

V pátek 17. 4. 2015 se zúčastnila skupina studentů bakalářského oboru Management ochrany podniku a společnosti a magisterského oboru Regionální rozvoj: Bezpečnost regionu, v rámci rozšíření výuky předmětů Technika bezpečnosti a Integrovaný záchranný systém o praktické demonstrace teoreticky nabytých vědomostí, exkurze na pracovišti Hasičského záchranného sboru (HZS) Pardubického kraje. Pod vedením zkušeného velitele družstva nadpraporčíka Romana Vočadla, Dis., byli studenti nejdříve seznámeni se zásahovou technikou - drobnými pomůckami z osobního vybavení každého hasiče počínaje, přes vysoce sofistikované přenosné přístroje v hodnotě mnoha milionů korun, zásahovými vozidly všech možných typů konče. Studenti tak měli jedinečnou možnost naživo si prohlédnout a „osahat“ techniku, se kterou se jinak v běžném životě nesetkávají, respektive se s ní ani setkávat nechtějí. Velice zajímavou zkušeností nesporně byla i možnost bezprostředního srovnání vozidel zcela nových a několik let starých (pozn. autora - dle platné legislativy je nejvyšší možné stáří používané techniky 10 let), na nichž studenti viděli, že ani oblast záchranných prací není v penetraci výpočetní techniky a automatizace nikterak upozaděna.

Foto1-HZS

Foto1: Studenti si se zaujetím prohlížejí příruční pomůcky, které se využívají zejména k vyprošťování osob při autonehodách.

Autor: Ing. Zdeněk Matěja

 

Následně se studenti přesunuli do zázemí a viděli prostory, v nichž (pokud zrovna nezasahují) si pracovníci HZS udržují fyzickou kondici, doplňují vzdělání, vykonávají administrativní práce, ale příležitostně i relaxují.

Ve druhé části exkurze se studenti přemístili do „centrálního mozku lidstva“ (pozn. autora - jedná se o přímou citaci průvodce), respektive na pracoviště Krajského operačního a informačního střediska (KOPIS) Pardubického kraje. Zmíněné pracoviště zabezpečuje propojení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a současně zajišťuje provoz telefonního centra tísňového volání - linky 112 a 150. Se změnou pracoviště se změnil i průvodce, přičemž se studentů ujal vedoucí směny operační důstojník nadporučík Ing. Aleš Novák. Studenti nejprve viděli stanoviště operátorů a některé ze základních informačních a komunikačních technologií, jakož i výkon rutinních činností přítomnými operátory. V den návštěvy zrovna nedosahovala míra vytížení přítomných operátorů vrcholu, díky tomu však došlo v řadách studentů k mírnému šoku, to ve chvíli kdy byli operátorem vyzváni, ať někdo zavolá na linku 150. Po krátkém váhání (které bylo v řadách přítomných nepochybně způsobeno znalostí patřičné legislativy, dle níž je zneužití tísňového volání trestné, ale i vědomí, že je tento delikt v případě spáchání fyzickou osobou postižitelný až do výše 200 000 Kč) se však dobrovolník našel. Byla tak spuštěna „řetězová reakce“, kdy studenti na vlastní oči viděli reálný proces od přijetí hlášení operátorem, jeho zpracování a následné přesuny mezi jednotlivými operátory, které se odvíjí od typu hlášení, až po úkon k akci jednotek HZS ve formě vyhlášení zkušebního poplachu v jedné nejmenované stanici a zaslání zprávy o poplachu do telefonu jednoho z přítomných dobrovolníků.

 

Foto2-HZS

Foto2: Studenti bedlivě sledují „tok“ informace od přijetí na tísňovou linku 150 až po vyslání jednotky k zásahu.

Autor: Ing. Zdeněk Matěja

 

Jak ukázka techniky, tak zázemí, i KOPIS studenty velmi zaujaly, o čemž svědčí i řada odborných dotazů a nemalé množství méně formálních otázek, které však jsou pro výkon ne zcela všedního povolání poměrně zásadní. Po zhruba dvou a půl hodinách intenzivního výkladu doplněného o celou řadu praktických ukázek byly ve tvářích některých přítomných viditelné jisté známky únavy, své účasti na exkurzi však určitě nelitovali, neboť z nových informací, spojených se službou pracovníků HZS i jejich vybavením, mohou studenti bezesporu profitovat nejen při výuce předmětů bezpečnostního charakteru, ale rovněž při svém budoucím zaměstnání, neboť lze po úspěšném ukončení současného studia předpokládat jejich uplatnění v orgánech krizového řízení, či dokonce přímo v některé ze složek integrovaného záchranného systému.

Na závěr je nezbytné poděkovat všem pracovníkům HZS Pardubického kraje, kteří se studentům po celou dobu exkurze intenzivně věnovali, zvláště pak nadpraporčíkovi Romanu Vočadlovi, Dis., a nadporučíku Ing. Aleši Novákovi. Dále je nutné poděkovat externímu spolupracovníkovi Ústavu regionálních a bezpečnostních věd Fakulty ekonomicko-správní, kapitánovi Mgr. Petru Kadlecovi, Ph.D., který exkurzi pro studenty zajistil, a bez něhož by studentům byla zřejmě tato jedinečná možnost, zejména co do hloubky podání, odepřena. Opět se tak potvrdilo, jak významné a zcela nezastupitelné je pro akademickou sféru zapojení kolegů ze sféry praktického života a rozvíjení spolupráce s nimi přínosné.

Ing. Pavel Zdražil

Ústav regionálních a bezpečnostních věd

Fakulta ekonomicko-správní