doc. Ing. Miloš Ferjenčík, Ph.D.

 
Akademický pracovník, vedoucí ústavu
  Telefon:          +420 46 603 8504
  E-mail:            milos.ferjencik@upce.cz
  Kancelář:       TP1 , kancelář č. 03 011
Ing. Miloš Ferjenčík, Ph.D
  

 

Vědecké zaměření 

Zabývám se péčí o bezpečnost. Zajímají mě zejména témata uvedená níže.
 

Základy přístupu k bezpečnosti/riziku

Následující obrázek popisuje soustavný přístup k analýze a k řízení bezpečnosti, který navazuje na obavy ze scénářů působících škody. Takový přístup používá profesionál v chemickém průmyslu, který si uvědomuje, že
1) nežádoucí události představují nenahraditelný zdroj informací a je potřebné je analyzovat a poučit se z nich,
2) riziko zacházení s nebezpečnými látkami, energiemi, reakcemi lze analyzovat a výsledky se dají používat k manažerskému rozhodování.
To, že tento přístup odpovídá dosaženému poznání v péči o bezpečnost, neznamená, že jej všichni profesionálové v chemickém průmyslu berou za svůj. Zajímám se o to, jak modifikovat a upřesňovat tento přístup, aby nezpochybnitelně pomáhal, a o to, jak působit na jeho žádoucí uživatele, aby jej přijímali jako užitečný nástroj.

Metody analýzy příčin nežádoucích událostí

Analýze příčin nežádoucích událostí se ve světě každodenně věnuje bezpočet osob a týmů. Navzdory tomu dodnes nepanuje shoda o základech těchto analýz a o metodách, jež mají být používány. Není to až tak překvapivé, když si uvědomíme, že nežádoucí události mají velké spektrum podob, že nastávají v nejrůznějších druzích procesů, že systémy, které tyto procesy realizují, často složitě kombinují technické i sociální prvky. Jejich příčiny lze identifikovat v různých vrstvách realizace procesů a při analýze se mohou uplatňovat a kombinovat různé typy pohledů a zjednodušení.
Zabývám se otázkami, jak klasifikovat a identifikovat hlubší příčiny nežádoucích událostí, a jak vytvářet soustavné a široce použitelné postupy pro analýzu příčin nežádoucích událostí.

Analýzy skutečných nežádoucích událostí

Nežádoucí události mohou nastat v různých prostředích a mohou mít nejrůznější následky. Není účelné omezovat se jen na některé typy nehod.
Existují tři dobré důvody, proč analýzy provádět:
1) V naší minulosti existuje řada nežádoucích událostí, ze kterých dodnes nebylo vytěženo žádoucí poučení, protože jejich příčiny byly poznány a interpretovány jen povrchně a zkresleně nebo dokonce nebyly vůbec prozkoumány.
2) V současnosti se stávají nové a nové nežádoucí události, které si zaslouží nepředpojatou a důkladnou analýzu, aby mohly být účinně využity pro poučení.
3) Analýzy skutečných nežádoucích událostí představují zdroj podnětů pro rozvíjení metod analýzy příčin nežádoucích událostí. Zároveň jsou prostředím pro testování nově navrhovaných metod analýzy.

Přístup k výuce bezpečnostního inženýrství

Nakolik má být výuka bezpečnostního inženýrství oddělována od výuky odborných předmětů, které ji využívají a nakolik má do nich být integrována? Co představuje základní a neopominutelná témata bezpečnostního inženýrství? Co naopak pokládat za speciální znalosti a dovednosti? Jaké metody by měly být k výuce bezpečnostního inženýrství používány? Jak reflektovat ve výuce, že nejde jen o předávání jistých znalostí a dovedností, ale také o formování určitých postojů?
 

Zjednodušené analýzy rizika

Užitečnost analýz rizika pro nejrůznější průmyslové obory je dnes vcelku všeobecně uznávána. Málokde jsou však ochotni investovat do rozsáhlých a podrobných rozborů. O to většímu zájmu se těší různá zjednodušení analýz rizika. Obvyklým způsobem zjednodušení je příprava sady společných pomůcek (například interaktivních dotazníků) pro celou třídu podobných zařízení. Jiné způsoby zjednodušování se opírají o úspěšnou metodu LOPA doplněnou případně o identifikaci a vhodné zatřídění bezpečnostních přístrojových systémů (SIS).
Zajímavým a obtížněji řešitelným problémem je zjednodušování analýzy rizika v procesech, kde se vyskytuje a může se navzájem ovlivňovat větší počet zdrojů rizika.
 

Aplikace analýz rizika ve výbušinářství

Analýza rizika je známá jako universální postup aplikovatelný na jakoukoli lidskou činnost. Pro konkrétní průmyslová odvětví však musí být tento obecný postup doplněn o detailní návody zohledňující jejich specifické procesy a zdroje rizika. V současnosti existují detailní návody a postupy analýzy rizika jen pro malý počet průmyslových odvětví. Především pro jaderné elektrárny, těžební ropné plošiny a otevřené petrochemické technologie. Pro další odvětví se návody vytvářejí případ od případu, často tak, že se existující návody různě modifikují a přizpůsobují.
Vzhledem k tomu, že působím na ústavu energetických materiálů, obrací se můj zájem na doplnění a úpravy obecné metodiky nezbytné pro aplikaci detailní analýzy rizika na výbušinářské procesy.

Praktické řízení bezpečnosti

Péče o bezpečnost se uskutečňuje souběžně se snahou o ekonomický úspěch. Je důležité a není snadné umět tyto dvě oblasti skloubit tak, aby péče o bezpečnost neohrožovala hospodárnost, a aby zároveň důraz na ekonomiku nepotlačoval péči o bezpečnost. Provozovatelé podniků se snaží vyhovět spletité bezpečnostní legislativě, vytvářet zisk a nebýt za škůdce společnosti. Otázka, jak efektivně řídit bezpečnost, se neřeší jen v podnicích, ale i v činnostech armády a policie, nebo například ve školních laboratořích. Snažím se pomáhat tomu, aby si moderní péče o bezpečnost dovedlas touto otázkou poradit.

 

Vedení studentů

Vítám zájem studentů o kterékoli z témat, která jsem výše popsal. Na některých již se mnou studenti v minulosti spolupracovali, jiná témata na své zájemce teprve čekají. Stejně tak vítám i studenty, kteří přicházejí s vlastními náměty, kde chtějí bezpečnostní přístupy aplikovat.
Vzhledem k tomu, že bezpečnostní inženýrství je pomocnou disciplínou, chápu, že ti, kdo ukončí bakalářské studium prací na bezpečnostní téma a chtějí pokračovat v navazujícím studiu, nechtějí být bezpečnostním bakalářským tématem vázáni při volbě specializace. Ze stejného důvodu chápu, že mnozí zpracovatelé magisterských či doktorských závěrečných prací potřebují jen konzultační pomoc. Překvapuje mě ostatně, že žádostí o konzultační spolupráci není víc.
Základy přístupu k bezpečnosti/riziku
Dovedu si představit závěrečné práce, které by mapovaly využitelnost konceptu inherentní bezpečnosti v praktickém navrhování nebo posuzování.
Jiným myslitelným tématem je identifikace skrytých nedostatků analýz rizika prováděných podle zákona o prevenci závažných havárií, na které upozorňují metodiky analýzy příčin nehod.
Metody analýzy příčin nežádoucích událostí
Jako školitel specialista jsem vedl práci doktoranda R. Kuraciny (2006), se kterým jsme společně vyvinuli excelovský nástroj pro usnadnění analýz kořenových příčin metodou MORT.
Dovedu si představit závěrečnou práci věnovanou konstrukci a použití nové mapy kořenových příčin na základě moderního popisu systému řízení bezpečnosti RBPS.
Analýzy skutečných nežádoucích událostí
nalýzy skutečných událostí bývají doprovodným nebo ilustračním tématem závěrečných prací. Bylo tomu tak například v doktorské práci R. Kuraciny (2006) nebo v bakalářské práci K. Smeltové (2008).
Analýzy skutečných nehod jsou vděčným tématem závěrečných prací licenčního studia, jak mohou dosvědčit jeho absolventi M. Roman (2009), R. Knapek (2010) nebo L. Krpelan (2010).
Přístup k výuce bezpečnostního inženýrství
Nadále se zabývám tím, jak výuku bezpečnostního inženýrství zdokonalit a uvítal bych zájemce o spolupráci na této tématice. Jako ambiciózní téma závěrečné práce si lze přestavit pokus napodobit průmyslový systém řízení bezpečnosti v podmínkách fakultních laboratoří.
Zjednodušené analýzy rizika
Do této kategorie patří diplomová práce A. Kratochvíla (2009) o analýze rizika clonových odstřelů metodou LOPA a na ní navazující závěrečná práce licenčního studia M. Doxanského (2010). Téma zjednodušené analýzy rizika clonových odstřelů však nelze ještě pokládat za vyčerpané. Na zájemce čeká pokus o dotažení navrženého nástroje do reálně využitelné aplikace.
Zjednodušením analýzy rizika ve výbušinářství pomocí metody relativního hodnocení Temclev-ex se zabývala bakalářská práce M. Kyselky (2008). Různé přístupy ke zjednodušování analýzy rizika ve svých závěrečných pracích licenčního studia aplikovali I. Teichmann (2009) a V. Staňo (2010). Seznámení se zahraničním systémem LARA pro hodnocení rizika v chemických laboratořích byla práce M. Jančíka (2015).
Aplikace analýz rizika ve výbušinářství
Do této oblasti se prolíná většina prací věnovaných zjednodušeným analýzám rizika.
Na přípravu skutečně detailního postupu analýzy rizika ve výbušinářství se soustředila diplomová práce M. Fokse (2008) o možnostech přenosů detonací. V roce 2013 obhájil disertační práci spojující obě předchozí témata L. Dostál. V současnosti na rozvoji aplikace spolupracuji jako školitel specialista s dalším studentem doktorského studia.
Praktické řízení bezpečnosti
Mnohé z prací zmíněných výše byly zároveň i úlohami praktického řízení bezpečnosti, protože odpovídaly na konkrétní otázky vzniklé z potřeb průmyslových podniků. Charakter praktického řízení bezpečnosti měly i diplomová práce J. Moučkové (2014), která se zabývala řízením rizika chemického výrobního postupu, závěrečná práce licenčního studia P. Hodoška (2015), ve které se volil nejvhodnější způsob přepravy výbušin a závěrečná práce licenčního studia Z. Obdržálka, který aplikoval postup řízení změn do výrobního procesu.

 

Publikace

 

Publikace v mezinárodních vědeckých časopisech

  • Ferjenčík, M.: The role of the two phase-scenarios concept in the matrix relative risk ranking procedure, Process Safety Progress 16( 2) 117-120 (1997).
  • Ferjenčík, M.: Best starting point to comprehensive process safety education, Process Safety Progress 26(3) 195-202 (2007).
  • Ferjencik, M., Kuracina, R.: MORT WorkSheet or how to make MORT analysis easy, Journal of Hazardous Materials 151 143-154 (2008).
  • Ferjencik, M., Jalovy, Z.: What can be learned from incidents in chemistry labs, Journal of Loss Prevention in the Process Industries 23 630-636 (2010).
  • Ferjencik, M.: Root cause analysis of an old accident in an explosives production plant, Safety Science 48 1530–1544 (2010).
  • Ferjencik, M.: Totalitarian loss of responsibility in an explosives production plant, Safety Science 49 253-267 (2011).
  • Ferjencik, M., Janovsky, B.: Water among causes for storage tank explosion, Hydrocarbon Processing 89 (11) 35-40 (2010).
  • Ferjencik, M.: An integrated approach to the analysis of incident cause, Safety Science 49 886-905 (2011).
  • Ferjencik, M.: An integrated approach to the analysis of causes of crime/ public disorder – A case study for the “Tlahuac” incident, Reliability Engineering and System Safety 105 13–24 (2012).
  • Dostal, L., Janovsky, B., Ferjencik, M.: Velocity and range of fragments from accidental explosions, Process Safety Progress 31(2) 170-173 (2012).
  • Ferjencik, M.: Engineers need RUDENESS: Implicit assumptions in the background of Trevor Kletz's approach to accidents, Process Safety Progress 31(3) 315-318 (2012).
  • Ferjencik,  M., Pelikan, V., Cousy, S.: Is our apparatus foolproof?: Examination of safety-important characteristics of an electrostatic discharge tester for explosives, Process Safety Progress 32 (3) 283-297 (2013).
  • Ferjencik, M.: IPICA_Lite - Improvements to root cause analysis, Reliability Engineering and System Safety 131 1-13 (2014).
  • Ferjencik, M., Slovackova, I.: Trust managers and respect workmen: What does it mean to be competent in caring about safety, Journal of Loss Prevention in the Process Industries 32 95-108 (2014).
Publikace v tuzemských vědeckých časopisech
  • Pernica R., Kynčl M., Ferjenčík M.: Limitní provozní režimy jaderné elektrárny s VVER 440 typ 230, Jaderná energie 11 400-411 (1986).
  • Ferjenčík M.: Přístup k prevenci a omezování následků velkých havárií zařízení pracujících s nebezpečnými chemikáliemi, Chemický průmysl  43/68( 6) 161-164 (1993).
  • Ferjenčík M.: Identifikace a popis rizik bezpečnosti provozu pro potřeby posuzování vlivů na životní prostředí, Chemický průmysl 45/70(3) 91-96 (1995).
  • Ferjenčík, M.: Poučení z havárií: Na co by se nemělo zapomínat při prevenci ztrát, Chemický průmysl 73 (2-5) (1998).
  • Ferjenčík, M.: SEVESO 2, inovovaná směrnice pro prevenci vážných průmyslových nehod zavedená v EU, Chemický průmysl 73 (2-3) (1998).
  • Ferjenčík, M.: Upřesnění dolní hranice stupnice INES, Bezpečnost jaderné energie 18/56(9/10) 276-286 (2010).
  • Ferjenčík, M.: Analýza příčin havárií na jaderné elektrárně A1, Bezpečnost jaderné energie 22/60(9/10) 259-271 (2014).

Příspěvky na mezinárodních konferencích

  • Ferjenčík, M.: Relative risk measure suitable for comparison of design alternatives of interim spent nuclear fuel storage facility, European Safety and Reliability Conference ESREL’97, Lisbon, Portugal, 17 - 20 June 1997.
  • Ferjenčík, M.: Central spent nuclear fuel storage facility: comparison of risk of design alternatives, International Conference on Probabilistic Safety Assessment and Management PSAM’4, New York, 13 - 18 September 1998.
  • Ferjenčík, M.: Routine investigation of unusual events in nuclear power plants, JRC/ESReDA Seminar on Safety Investigation of Accidents, Petten, The Netherlands, 12 - 13 May 2003.
  • Ferjenčík, M.: Investigation of unusual events: What can be learned from experience of nuclear industry, Loss Prevention 2004, 11th International Symposium, Praha, Czech Republic, 31 May - 3 June 2004.
  • Ferjenčík, M., Ferjenčík, L.: Reliability testing of assumptions about hydrological permebility of drainage paths in dangerous waste storage site, International Conference on Probabilistic Safety Assessment and Management PSAM’7, Berlin, Germany, 14 - 18 June 2004.
  • Ferjenčík, M.: Risk estimation in systems where many various hazards are present and many various escalations / mitigations are possible, European Safety and Reliability Conference ESREL 2005, Tri City (Gdynia – Sopot – Gdansk), Poland, 27 - 30 June 2005.
  • Ferjencik, M.: The quantitative risk assessment of civil facilities handling explosives, New Trends in Research of Energetic Materials NTREM 2008, Pardubice, Czech Republic, 9 – 11 April 2008.
  • Ferjencik, M.: Incident cause levels: An integrated approach to the incident investigation, European Safety and Reliability Conference ESREL 2009, Prague, Czech Republic, 7 - 10 September 2009.
  • Ferjencik, M.: An integrated approach to the analysis of incident causes: demonstration of its important features, European Safety and Reliability Conference ESREL 2010, Rhodes, Greece, 5 – 9 September 2010.
  • Ferjencik, M.: European Project ESSEEM: How can it contribute to safety in European explosive sector?, European Safety and Reliability Conference ESREL 2010, Rhodes, Greece, 5 – 9 September 2010.
  • Dostal, L., Ferjencik, M.: Sympathetic detonation: why and how to include it to risk analysis of plant handling explosives, European Safety and Reliability Conference ESREL 2010, Rhodes, Greece, 5 – 9 September 2010.
  • Ferjenčík, M.: Analyses of incident causes draw our attention to hidden deficiencies of risk analyses, 40th ESReDA Seminar On Risk Analysis and Management Across Industries, Bordeaux, France, 25 – 26 May 2011.
  • Ferjencik, M., Slovackova, I.: What does it mean to be competent in caring about safety, 11th International Probabilistic Safety Assessment and Management Conference PSAM11 and The Annual European Safety and Reliability Conference ESREL 2012, Helsinki, Finland,  25 - 29 June 2012.
  • Ferjencik, M., Dechy, N.: Three Accidents in European Dnamite Production Plants:
the Lost Memory of Designers’ Intention and the Lost Opportunities for Improvement, 45th ESReDA Seminar On Dynamic Learning from Incidents and Accidents, Porto, Portugal, 23 - 24 October 2013.
Pluess, D. N., Meyer, T., Mašin, J., Mikulášek, P., Ferjenčik, M.: Joint applicability test of software for laboratory assessment and risk analysis, European Safety and Reliability Conference ESREL 2014, Wroclaw, Poland, 14 - 18 September 2014.