Z historie Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek (ÚCHTML)
 
            Centrem výzkumu a výuky makromolekulární chemie a technologie makromolekulárních látek, technologie nátěrových hmot a organických povlaků, technologie chemických vláken a textilní chemie, technologie zpracování dřeva, papíru a celulózy je na Fakultě chemicko-technologické univerzity Ústav chemie a technologie makromolekulárních látek (ÚCHTML). Polymerní materiály a chemie polymerů byly studovány na nově založené vysoké škole VŠCHT v Pardubicích v podstatě od samého počátku, neboť již v roce 1953 mohli studenti vstupující do čtvrtého ročníku studia volit tři studijní směry přímo související s polymerními materiály: plastické hmoty, barvy a laky a syntetická vlákna a zároveň i volněji související obor chemická technologie textilu.
 
 
Z historie katedry technologie makromolekulárních látek
            Prvním vedoucím katedry plastických hmot, která zajišťovala výuku specializace technologie plastických hmot, se tehdy stal doc. Ing. Dr. Jan Mečíř a zakládajícím členem této katedry byl i žák prof. Otto Wichterleho doc. Ing. Vladimír Čermák, CSc., který vedl pozdější katedru polymerů v letech 1990 – 91 a dále s katedrou účinně spolupracoval i jako emeritní učitel, a to až do poloviny roku 1999. Zakladatelem druhého studijního směru (specializace) katedry nátěrové hmoty byl prof. Ing. Dr. Josef Rožan, které nastoupil na VŠCHT v roce 1954. Prof. Rožan založil v Praze během 2. světové války výzkumný ústav nátěrových hmot a položil základy vědeckého přístupu k řešení problematiky nátěrových hmot u nás. Jeho příchod na vysokou školu, kde setrval 10 let až do odchodu do důchodu, byl významný pro dlouhodobou orientaci katedry i nynějšího ústavu, neboť ten je dodnes jediným naším vysokoškolským pracovištěm, kde je technologie nátěrových hmot přednášena a výzkumně studována. O založení tehdy zcela nového oboru syntetických vláken se zasloužil doc. Ing. František Kebl, DrSc. Výuku této specializace zpočátku zajišťovala samostatná katedra technologie chemických vláken, při jejím vedení a budování doc. Kebl využil bohaté zkušenosti získané u firmy Baťa, při studijním pobytu v USA i při zakládání vláknařských závodů jako nového průmyslového odvětví v poválečném Československu. Po smrti doc. Mečíře v roce 1954 se doc. Kebl ujal vedení obou původně samostatných kateder, které do roku 1960 existovaly pod názvem katedra technologie makromolekulárních látek a textilu.
            V počátku existence katedry plastických hmot byla pozornost věnována především radikálovým polymeracím a termosetům výuka zajišťovali i význační externí odborníci (např. technologii plastických hmot od roku 1955 přednášel Ing. Jaromír Šňupárek, CSc. st.) Z hlediska řešené tématiky byla velmi zajímavým obdobím první polovina 60. Let, kdy byly na katedře studovány Zieglerovy-Nattovy katalytické systémy pro syntézu syndiotaktického polypropylenu koordinační polymerací. Tato problematika byla na katedře zavedena na základě dlouhodobé stáže tehdejšího jejího pracovníka Ing. Jaroslava Švába, CSc. u prof. Natty a představovala v té době velmi moderní směr. Katedra v této době (od roku 1960) nesla název katedra technologie plastických hmot a zajišťovala ve svých třech odděleních výuku tří specializací (plastické hmoty, barvy a laky, chemická vlákna). Vedoucím katedry byl v tomto období prof. Ing. Karel Friml, který byl později po určitou dobu současně i vedoucím katedry chemické technologie textilu. V roce 1966 bylo na základě další reorganizace vyčleněno oddělní chemické technologie vláknitých materiálů a název katedry se změnil na katedru technologie makromolekulárních látek a v roce 1967 se vedoucím katedry stal prof. Ing. Dr. Josef Mleziva, DrSc. Na vysokou školu přišel prof. Mleziva z Výzkumného ústavu syntetických pryskyřic a laků v Pardubicích a po jeho příchodu byla problematika katedry orientována obdobě jako ve VÚSPL na lékařská pojiva, reaktoplasty a kompozitní materiály, což umožnilo již v tomto období určitou spolupráci těchto dvou pracovišť a zejména úzkou vazbu na chemický průmysl, jmenovitě na Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. V oblasti vědeckovýzkumné činnosti byla pozornost věnována především alkydovým a epoxidovým pryskyřicím a nenasyceným polyesterům. Problematika byla studována jak teoreticky, tak zejména se zaměřením na realizaci výsledků v praxi. Katedře se podařilo realizovat řadu výsledků výzkumu ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu i v aplikacích vyvinutých polymerních materiálů v oblasti lepidel, tmelů, nátěrových hmot, podlahovin a skelných laminátů. Důležitou oblastí výzkumu ylo hledání možností využití vedlejších produktů z výroby cyklohexanonu a ethylbenzenu, jehož výsledky byly rovněž realizovány v praxi. Po roce 1990 se studovaná problematika rozšířila o studium emulzní polymerace a syntézu disperzních pojiv pro ekologické, vodou ředitelné systémy a o studium nových typů kompozitních materiálů.
            Na oddělení nátěrových hmot, které bylo orientováno  na formulace nátěrových hmot a  na výzkum vlastností ochranných nátěrů, byla hodnoceny nová lakařská pojiva,  byly zde rovněž formulovány a hodnoceny ochranné nátěry pryskyřice. Výzkum byl zaměřen na typy nátěrových hmot se speciálními vlastnostmi pro náročná použití. Po odchodu prof. Rožana do důchodu v roce 1966 navázali na jeho práci doc, Ing. Jiří Tomš, CSc. a doc. Ing. Jaroslav Jarušek, CSc., který jako absolvent pražské VŠCHT a žák prof. Wichterleho, u nějž během studia pracoval jako pomocná vědecká síla, nejprve pracoval v průmyslu nátěrových hmot v podniku Barvy a Laky Kralupy a odtud přešel v roce 1958 na VŠCHT Pardubice. Oddělení nátěrových hmot pod jeho vedením mělo trvalou spolupráci s lakařským průmyslem, která je dále rozvíjena i v dnešních podmínkách. Doc. Jarušek později v letech 1987 – 1990 působil jako vedoucí katedry. Vedle technické spolupráce oddělení s průmyslem nátěrových hmot je oceňován i velký počet tří nebo čtyřsemestrálních postgraduálních kurzů (dnes licenčních studií), pořádaných pro pracovníky průmyslu nátěrových hmot výrazně orientována na ekologicky vhodné vodou ředitelné systémy. Zároveň jsou dnes syntetizovány nové ekologické pigmenty pro organické povlaky a nátěrové hmoty, core-shell pigmenty, pojiva a aditiva se zaměřením na dosažení maximální odolnosti povrchových úprav v korozním prostředí. Jsou připravovány a studovány nanočástice a testovány vodivé polymery pro ochranné povlaky a nátěry. Je prováděn výzkum katalyzátorů a antioxidantů pro nátěrové hmoty. Na výzkum doc. Jaroslava Jaruška, CSc., navázal ve své práci prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., který zdokonalil a zahájil nový výzkum v dalších perspektivních oblastech týkající se nátěrových hmot a organických povlaků.  
 
 
 
K Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek
 
            Po řadě změn v administrativním uspořádání pracovišť na bývalé VŠCHT, zabývajících se makromolekulární chemií, různými polymerními materiály i textilní chemií (po určité období byla v rámci KCHTVM vyučována a řešena i problematika dnešní katedry dřeva, papíru a celulózy), byl v roce 1997 vytvořen Ústav polymerních materiálů se třemi odděleními – Oddělením syntetických polymerů a pryskyřic, Oddělením nátěrových hmot a organických povlaků a Oddělením vláknitých materiálů a textilní chemie a byla zřízena též Společná laboratoř analýzy a hodnocení polymerů se Synpo a. s. Pardubice. V roce 2009 vznikl spojením Katedry dřeva a ÚPM  Ústav Chemie a technologie makromolekulárních látek.
ÚCHTML je dnes garantem výuky řady předmětů, a to dnes nejenom makromolekulární chemie. Na FCHT vedle bakalářů, inženýrů specialistů v oborech Technologie výroby a zpracování polymerů, Organické povlaky a nátěrové hmoty, a Vlákna a textilní chemie a Technologie papíru a celulózových materiálů vychovává řadu doktorandů v oboru Technologie makromolekulárních látek a Povrchové inženýrství. Je hlavním garantem akreditovaného habilitačního oboru fakulty Technologie makromolekulárních látek. Spolupráce se Synpo a. s., dřívějším Výzkumným ústavem syntetických pryskyřic a laků v Pardubicích, je pro fakultní pracoviště významná, neboť studenti si mohou v rámci společného pracoviště doplňovat praktické znalosti v oblasti analýzy a hodnocení vlastností polymerních materiálů.        Ústav poskytuje servisní služby v oblasti elektronové mikroskopie a hodnocení plastů a kompozitních materiálů, vláken a textilních materiálů a hodnocení nátěrových hmot, zejména účinnosti jejich korozní ochrany. Spolupracuje s akademickými pracovišti, především Ústavem makromolekulární chemie AV ČR. Vzhledem k vybavení řadou moderních přístrojů v posledním období se rozsah a možnosti těchto spoluprací postupně zvyšují.
            Pedagogové dnešního Ústavu polymerních materiálů dlouhou řadu let aktivně pracují v České společnosti chemické, ve které již v roce 1968 založili Odbornou skupinu pro nátěrové hmoty, pryskyřice a pigmenty. Jsou též znovuobnoviteli Spolku textilních chemiků a koloristů, původně založeného již v roce 1908, kde pracovali do roku 1993 ve Svazu vědeckotechnických společností jako Odborná skupina pro vlákna a textilní chemii. Ústav chemie a technologie makromolekulárních látek FChT je tak dnes sídlem Odborné skupiny pro nátěrové hmoty, pryskyřice a pigmenty ČSCH, která je členem mezinárodní asociace pracovníků v tomto oboru FATIPEC, a Univerzita Pardubice je rovněž sídlem Spolku textilních chemiků a koloristů. Ústav organizuje nebo odborně zaštiťuje velké konference. Konferenci Nové poznatky v oboru nátěrových hmot – letos již čtyřiačtyřicátou v pořadí – pro výrobce nátěrových hmot a komponent pro nátěrové hmoty i pro jejich uživatele. Dále jsou pořádány konference pro textilní odbornou veřejnost (Celostátní koloristickou konferenci se zahraniční účastí konečně konference označované jako setkání textilních chemiků TEXCHEM.
            Dlouholetá vědecká a technologická práce pracovníku předchozích kateder a nynějšího ÚCHTML je obsažena ve velkém počtu publikací, udělených patentů, výzkumných zpráv, skript, učebních textů i knižních monografií i realizovaných výrobků a technologií. Důkazem vědecké a technické erudice současných pracovníků ústavu jsou udělené granty GAČR, FRVŠ, MPO, TAČR a evropské projekty, které ústavu přinášejí finanční prostředky. Společná existence původně samostatně se vyvíjejících oddělení a kateder dokazuje, že cesta spojení sil a prostředků šla správným směrem. Podařilo se racionalizovat výuku všech studijních oborů, které jsou na ústavu přednášeny a dále zvýšit zájem studentů o tyto obory a zaměření, které jsou v rámci vysokých škol v ČR unikátní a praxí velmi žádané. Teoreticky i technologicky zaměřený ústav chemie a technologie makromolekulárních látek byl, je a určitě bude i v dalším období platnou součástí fakulty chemicko technologické FCHT Univerzity Pardubice.
Zdroj:50 let chemického vysokého školství v Pardubicích, vydala FCHT Univerzity Pardubice v roce 2000.