Další odkazy

• Činnost VVCD
• Dokumentace pro UR
• 3D pohledy připravovaného Výukového a výzkumného centra v dopravě
• Prezentace

Popis objektu

        Výukové a výzkumné centrum v dopravě (VVCD) bude tvořit nedílnou organizační složku Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Hlavním důvodem jeho vybudování je podpora výuky v oblasti dopravních prostředků a dopravní infrastruktury a její spojení s příslušným výzkumem, což bude mít přímý dopad na nárůst a zvýšení kvality lidských zdrojů nejen v pardubickém kraji, ale v celé ČR. Předpokládá se, že finanční zdroje na vybudování VVCD  budou na základě příslušné žádosti poskytnuty ze strukturálních fondů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace 2007 – 2013 (prioritní osa 4).

Náplň VVCD

Výuková a výzkumná činnost centra bude tematicky rozčleněna do následujících sekcí:

a)      Inženýrské dopravní stavby (DS);

b)      Dopravní prostředky:

    Vlastní dopravní prostředky (DP-P),

    Elektrotechnika, elektronika a zabezpečovací technika (DP-E),

    Hydromechanika, vysokotlaká hydraulika a termomechanika (DP-H),

    Technická diagnostika, diagnostické systémy, provozní spolehlivost (DP-D);

c)      Materiály a mechanika (MM);

d)     Dynamický zkušební stav (DZS).

Technické řešení

Výstavba Výukového a výzkumného centra v dopravě je navržena směrem na východ od stávajících budov FCHT Univerzity Pardubice v Doubravicích na volném pozemku určeném podle platného ÚP pro tzv. ostatní účely a využití. Pozemek, který je majetkem Univerzity Pardubice, je na severní straně ohraničen silniční komunikací I. třídy spojující Pardubice s Lázněmi Bohdaneč a na druhé straně zalesněným pozemkem, který je v majetku soukromé osoby. Zde je navrhováno ochranné pásmo lesa ve vzdálenosti 25 metrů od projektované budovy. Východní strana pozemku přiléhá k nezpevněné komunikaci sloužící jako příjezd ke stávající zahrádkářské kolonii.

Dispoziční řešení objektu VVCD umožňuje přístup do jednotlivých sekcí samostatně od západní strany ze zpevněné plochy dvora směrem od stávajících budov FCHT. Z této strany je navrhován i dopravní přístup, který výhodně využívá stávající vjezd do areálu univerzity. Rozmístění technických sekcí, jejich jednotlivých pracovišť, kanceláří, technického a technologického zázemí, včetně jejich rozměrů a užitných ploch je podrobně znázorněno a popsáno v přiložené výkresové dokumentaci.

Objekt VVCD splňuje požadavky na bezbariérový přístup (horizontální i vertikální) osob tělesně i smyslově postižených dle vyhlášky 369/2001. Vnější přístupy do budovy jsou řešeny v úrovni vnějších zpevněných ploch, popřípadě šikmou rampou v místech, kde technické řešení neumožňuje úrovňový přístup. Přístupy jsou opatřeny přirozenými nebo umělými vodícími liniemi pro zrakově postižené osoby. Šířka vnějších přístupů (dveře, vrata) je vždy vyšší než 900 mm, výška prahů nepřekročí 2 cm. Vnitřní přístupy (dveře, vrata) jsou vždy širší než 800 mm, výška prahů nepřekročí 1 cm  V objektu jsou situovány dva výtahy umožňující vertikální přístup do 2.NP. Oba výtahy splňují kriteria ČSN EN 81-70 (čistý rozměr výtahové šachty činí 1600x2400 mm resp. 2500x4400). Každé patro (1. NP a 2. NP) je vybaveno toaletami uzpůsobenými pro využití osobami tělesně i smyslově postiženými (vždy nejméně jedna kabinka v oddělení pro muže a jedna kabinka v oddělení pro ženy).

Konstrukční řešení severní části objektu, který je prostorově tvořen vysokými halami o poměrně velkém rozpětí, které zabírají obě podlaží, využívá ocelovou nosnou rámovou konstrukci v kombinací s příhradovou střešní konstrukcí. Druhá jižní část objektu, která je většinou rozčleněna do dvou podlaží, je navržena jako železobetonový skelet s příslušnou nenosnou vyzdívkou s požadovanými izolačními vlastnostmi. Totéž platí o ocelové konstrukci. Definitivní architektonické řešení bude navrženo v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Předpokládá se použití pláště z horizontálních a vertikálních panelů, které budou materiálově i kontrastně vyváženy a barevně sladěny.

Aktualizoval: Zlatka Sojková (14. září 2009, 08:08)